Sýbek Jaroslav

Absolvoval strojní průmyslovou školu se zaměřením na naftové motory, následně pracoval jako konstruktér ve Výzkumném a vývojovém podniku Jawa. V roce 1973 nastoupil do Československé tiskové kanceláře (ČTK) v Praze jako laborant; od 1976 zde působil jako redaktor-fotoreportér. Po devíti letech se přestěhoval do Českých Budějovic, kde 1982 nastoupil jako fotoreportér do krajské redakce Československé tiskové kanceláře (od 1992 Česká tisková kancelář). Nějakou dobu ještě souběžně pracoval i jako uklízeč, dělník nebo údržbář. 

Pro ČTK dokumentoval například výstavbu Jaderné elektrárny Temelín, události roku 1989 a období po pádu komunistického režimu, otevření státních hranic, návštěvy významných osobností včetně britského prince Charlese, budoucího krále Karla III. V období 1996—2007 působil jako fotoreportér krajské přílohy deníku Mladá fronta DNES. K významným souborům této doby patří fotografie z velkých povodní 2002 v jižních Čechách. Od 2007 pracoval v krajské redakci Deníku v Českých Budějovicích; do 2012 na plný úvazek a po odchodu do důchodu jako externí spolupracovník. 
Během celé své kariéry byl spjatý s médii, pro něž zaznamenával hlavní události i dokumentoval každodenní život. Díky tomu vytvořil obrazovou kroniku od 70. let minulého století až do roku 2025. Významnou součást jeho tvorby představovaly fotoreportáže z výlovů jihočeských rybníků a snímky krajiny. Mnohé z nich pro své estetické kvality přesáhly hranici novinářského žánru a lze je zařadit mezi umělecké fotografie.

Zúčastnil se několika kolektivních výstav, mimo jiné v Kašperských Horách s kolekcí fotografií ze Šumavy. Samostatně vystavoval v českobudějovické Galerii na půdě a 2019 v Hornickém muzeu v Rudolfově. Na počátku 2024 vydal jeho redakční kolega Radek Gális (* 1968) bilanční publikaci Půlstoletí fotoreportérem aneb Fotografoval jsem anglického krále, která shrnula více než pět desetiletí Sýbkovy práce. Pod stejným názvem se konaly na jaře téhož roku dvě retrospektivní výstavy v nákupním IGY centru a v Radniční výstavní síni na náměstí Přemysla Otakara II. Výstava Jižní Čechy zamyšlené v říjnu 2024 představila v Jihočeské vědecké knihovně Sýbkovu volnou tvorbu, z níž autor vybral to, co měl nejraději: snímky krajiny, západů slunce a přírodních motivů. Charakteristickými rysy pro jeho fotografickou tvorbu byly preciznost, smysl pro detail a jedinečný přístup k reportáži a portrétu, vycházející ze Sýbkovy přátelské povahy a spontánního způsobu jednání s lidmi. Jako jeden z mála fotografů se díky tomu zapsal do historie jak obrazy, tak slovy. Osobitá forma komunikace, zejména používání zdrobnělin při oslovování lidí, svérázný slovník, v němž se odrážela jeho láska ke psům, a smysl pro humor mu získaly přezdívku Baryk či Baryček. 

Za celoživotní dílo převzal 2024 Cenu statutárního města České Budějovice.