přírodovědná spolková činnost

Počátky organizované přírodovědné spolkové činnosti ve městě lze spojit s existencí Vlastivědné společnosti jihočeské, která byla 1928 ustavena při Městském muzeu v Českých Budějovicích. Prvním předsedou její přírodovědné sekce byl V. J. Štěpán. Jejím cílem byla podpora a šíření přírodních věd v jižních Čechách zejména formou přednášek, schůzí, výzkumných exkurzí, badatelské činnosti a zřízením vědecké knihovny a pracovny. Koncem roku 1929 měla přírodovědecká sekce Vlastivědné společnosti jihočeské 42 členů, včetně řady významných jihočeských přírodovědců, např. L. Baťa.

Sdružování jihočeských přírodovědců bylo přerušeno příchodem druhé světové války. Poválečné spolky se již vyznačovaly užší specializací. Logickým krokem bylo ustavení regionálních poboček již existujících společností s celostátní působností. V roce 1959 tak vznikla nejprve jihočeská pobočka Československé botanické společnosti a 1967 pobočka Československé společnosti entomologické. Obě společnosti byly v době zřízení svých jihočeských poboček přidruženy k Československé akademii věd (Akademie věd České republiky).

Vertebratologický kroužek ustavený 1969 při Jihočeském muzeu se obdobnou cestou vydal v roce 1974. Tehdy se původní zájmová organizace zaměřená na jihočeské obratlovce transformovala do jihočeské pobočky Československé ornitologické společnosti, což mj. vedlo i k radikálnímu zúžení jejího tematického záběru. 

Odlišným způsobem se organizovali jihočeští mykologové. V roce 1966 iniciovalo tehdejší Krajské ústředí zdravotní výchovy obyvatelstva v Českých Budějovicích založení mykologického kroužku. První schůzka se ještě konala v Jihočeském muzeu, avšak po roce existence přešel kroužek pod záštitu Domu kultury ROH (Dům kultury Metropol).
V roce 1977 byla ustavena odborná skupina mineralogie Československé společnosti pro mineralogii a geologii při ČSAV. Jejím cílem byl hlubší výzkum jihočeské mineralogie a její popularizace veřejnosti. Skupina měla pouze 7 členů, což ji rozsahem činnosti blížilo spíše zájmovým kroužkům pro děti a mládež.

Jedním z vedlejších důsledků přesunu biologicky zaměřených ústavů Československé akademie věd do Českých Budějovic na přelomu 70. a 80. let 20. století byl vznik jihočeské pobočky Československé zoologické společnosti. Oficiálně byla ustavena v roce 1985 a o tři roky později měla již 75 členů. Její hlavní činnost spočívala v koordinaci práce zoologů na biologických ústavech ČSAV, vysokých školách a dalších pracovištích v rámci jižních Čech. Po roce 1993 aktivita pobočky ustala.

Po roce 1989 vznikly v Českých Budějovicích další přírodovědné spolky, které se zaměřovaly zejména na ekologii a ochranu přírody. V roce 1991 vznikla Calla, Sdružení pro záchranu prostředí. Založena byla jako nadace, později se transformovala na občanské sdružení a od 2014 je zapsaným spolkem. V roce 2007 byl založen spolek Krasec, KRAjská Síť Environmentálních Center s cílem sdružovat a koordinovat jihočeská ekologická centra a organizace zaměřené na ochranu přírody; nejedná se o klasický spolek s členskou základnou.

Historický vývoj českobudějovických přírodovědných spolků doprovázely časté změny názvů, zaměření, zastřešujících organizací, statutu či velikosti členské základny. K 2026 v Českých Budějovicích působily tyto nástupnické spolky původních organizací: jihočeská pobočka České botanické společnosti, Mykologický klub Jihočeského muzea, jihočeská pobočka České společnosti entomologické a Jihočeský ornitologický klub – pobočka České společnosti ornitologické.