Náměstí v západní části města, sevřené Českou ulicí a Hroznovou ulicí, pojmenované podle řádu piaristů, který 1785 přesídlil do prostor dominikánského konventu.
Piaristenplatz | Friedhof | „Frajťák“
Ojedinělé pravěké nálezy dokládají osídlení tohoto místa již v mladší době bronzové (asi 1300—1000 př. Kr.) a posléze v pozdní době laténské (1. století př. Kr.). Do období bezprostředně předcházejícího založení města patří málo četné nálezy z mladší doby hradištní (10.—12. století). Z doby založení města pochází i obytný objekt kameno–dřevěné konstrukce, který byl nalezen při archeologickém výzkumu budovy solnice.
Již ve 13. století, krátce po založení města, vznikl na ploše Piaristického náměstí jeden z městských hřbitovů. Vymezoval ho kostel Obětování Panny Marie patřící k dominikánskému konventu a linie Hroznové ulice a České ulice. Na západní straně dosahoval až k hlavní hradební zdi. K ní snad někdy v 15. století přiléhal objekt, ze kterého byl při archeologickém výzkumu získán soubor nádobkových kachlů a zlomků slitků barevných kovů, které dokládají jeho zpracovatelskou funkci. Zanikl požárem, který postihl 1463 i dominikánský konvent. Podobný objekt, datovaný již do 13. a 14. století, vznikl na okraji hřbitova, v místě, kde 1531 začala stavba solnice. Ta znamenala začátek postupného zmenšování hřbitova, které vyvrcholilo zastavováním jeho okrajů v 18. století směrem z České ulice a z Hroznové ulice. Roku 1740 byl na hřbitově vztyčen sloup Nejsvětější Trojice od J. Dietricha. Od 2. pol. 18. století však začaly probíhat úpravy související se zrušením hřbitova. Sloup byl přemístěn k nové vstupní brance z České ulice, proti sousoší Kalvárie od J. Dietricha z 1731. Od branky až ke vchodu do konventu byly postupně umístěny sochy svaté Anny (1741), svatého Jáchyma (1743), svatého Dominika a svatého Vincence (obě 1745) a svatého Zachariáše (1746), všechny od J. Dietricha. Plocha zrušeného hřbitova se začala postupně využívat jako tržiště. V roce 1995 byl povrch Piaristického náměstí nově předlážděn. Úprava symbolizuje původní určení náměstí jako hřbitova. Kromě ústředního, v dlažbě vyskládaného kříže jej připomínají symbolické náhrobní kameny, doplněné motivem růžence.
Do renovované budovy malé solnice bylo 2001—2019 umístěno Jihočeské motocyklové muzeum. V letech 2017—2019 byla historická budova solnice rekonstruována s důrazem na konzervaci dochovaných konstrukčních prvků a zachování halových dispozic skladiště, rekonstrukce získala ocenění Stavba roku 2019 a Památka roku 2019. Od 29. března 2019 je v objektu provozována restaurace Solnice. Piaristické náměstí je celoročně využíváno ve čtvrtek a v sobotu dopoledne jako tradiční prostor pro konání farmářských trhů.
AUTOR:
Mgr. Juraj Thoma
DALŠÍ AUTOŘI:
doc. PhDr. Jiří Militký Ph.D., DSc.
Karel Pletzer
MILITKÝ, Jiří. Archeologické výzkumy v Českých Budějovicích. In: Výběr: časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1995, roč. 32/2, č. 2., s. 77—85. ISSN 1212-0596.
[s. 81—82.]