biskupská rezidence

Na místě dnešní budovy biskupství stálo původně několik domů na gotických parcelách, které majitelé prodali v 18. století piaristům. Objekt sloužil jako kolej piaristů, postavená 1763—1769 a rozšířená 1775—1780. Z areálu však byly dokončeny pouze kolej a gymnázium, k realizaci plánované stavby kostela na rohu dnešní Biskupské a Radniční ulice již nedošlo. Po vzniku českobudějovické diecéze byla 1785 budova upravena jako biskupská rezidence. Od svého jmenování v lednu 1784 až do uvolnění budovy pobýval první českobudějovický biskup J. P. Schaffgotsche v domě Prospera Antonína Berchtolda z Uhečic (sídlo Národního památkového ústavu) na předměstí před Svinenskou branou. Na jaře 1785 se usídlil ve své trvalé rezidenci. Nárožní dvoupatrová budova o 13 okenních osách hlavního průčelí je krytá valbovou střechou, z níž vyrůstá nízká hranolovitá zvonice, umístěná nad třetí osou od jihu. Fasáda do Biskupské ulice je zdůrazněna dvěma mělkými rizality; oba byly původně nárožími. Hlavní vstup je zvýrazněn pravoúhlým portálem s římsou, nad kterou je umístěn znak biskupství. Vpravo od něho se vstupuje do klenutého průjezdu. Budova je řešena jako trojtraktová, s klenutými místnostmi v přízemí a 1. patře. Druhé patro má ploché stropy. Domácí kaple je zasvěcena Panně Marii. Do 19. století byla před fasádou do Široké ulice umístěna kamenná veřejná nádrž na pitnou vodu. Dne 9. 6. 2012 byla na budově slavnostně odhalena a požehnána bronzová pamětní deska biskupa J. Hloucha v rámci Roku biskupa Hloucha, vyhlášeného českobudějovickou diecézí u příležitosti výročí jeho narození i úmrtí. Od roku 2017 probíhá jednání o výstavbě samostatně stojící kaple v areálu biskupství (prozatím nerealizována). V letech 2019—2021 prošla budova důkladnou stavební obnovou podle návrhu architekta Marka Štěpána (* 1967), při které byly výrazně upraveny interiéry včetně adaptace podkroví, kde vznikl nový konferenční sál.