Skalický Karel

Narodil se v rodině lesního ředitele schwarzenberských velkostatků. Po ukončení gymnázia pracoval jeden rok jako pomocný technik v Krajské vodohospodářské službě v Českých Budějovicích a od 1953 mu bylo umožněno studovat na Fakultě mechanizační Vysoké školy zemědělské v Praze.

V červnu 1956 spolu s premonstrátským klerikem Vladimírem Třebínem (1923—1994), který byl nasazeným agentem Státní bezpečnosti, ilegálně překročil v Horním Dvořišti hranice a přes Linec a Vídeň dorazil do Říma. Byl přijat do československé koleje Nepomucenum, 1956—1962 studoval filozofii a teologii na Papežské lateránské univerzitě. Současně navštěvoval přednášky na římské Gregoriánské univerzitě, 1965 získal licenciát z filozofie a 1966 doktorát z teologie. Dne 23. prosince 1961 byl vysvěcen na kněze.

Od roku 1968 vyučoval na lateránské univerzitě a v roce 1982 se stal řádným profesorem fundamentální teologie. Přednášel v Miláně, Zambii, Ekvádoru, Guatemale, Portoriku, Německu, Švýcarsku či USA. V letech 1962—1965 byl uvaděčem na II. vatikánském koncilu, 1966—1969 působil jako druhý sekretář kardinála Josefa Berana (1888—1969). V letech 1967—1990 redigoval exilový časopis Studie vydávaný Křesťanskou akademií v Římě, v 70. a 80. letech působil jako duchovní správce československých uprchlíků v Itálii. Dne 23. října 1987 jej papež Jan Pavel II. (1920—2005) jmenoval monsignorem. 
V březnu 1994 se vrátil do vlasti, v letech 1994—2017 působil jako farář v Hluboké nad Vltavou a zároveň začal přednášet na Teologické fakultě JU. Nejprve stál v čele katedry systematické a ekumenické teologie, posléze celé školy jako děkan fakulty 1996—1999 i proděkan 1999—2012.

Svou vědeckou, učitelskou i publikační činností představuje K. Skalický výraznou a myšlenkově vůdčí osobnost v oblasti teologického bádání a vyučování. Je autorem mnoha domácích i zahraničních časopiseckých a sborníkových příspěvků, portrétů řady současných českých křesťanských myslitelů i monografických pojednání věnovaných filozofickým, religionistickým a teologickým tématům (např. Radost a naděje, Řím 1968; Teologia fondamentale, Řím 1987; Po stopách neznámého Boha, Svitavy 1999; Blochova filosofie naděje, Praha 1995 aj.). V letech 2020 a 2024 vydal své dvoudílné paměti. Od roku 2024 Teologická fakulta JU vydává v angličtině dvakrát ročně odborný teologicko-religionistický časopis nazvaný na počest K. Skalického KS Studies: Journal for Christian theology and religious studies.

Za svou práci získal řadu ocenění. V roce 2006 mu prezident republiky propůjčil Řád T. G. Masaryka, 2010 obdržel čestný doktorát Univerzity Palackého v Olomouci, 2013 jej Jihočeská univerzita jmenovala emeritním profesorem, 2015 mu Ústav pro studium totalitních režimů udělil Cenu za svobodu, demokracii a lidská práva a v roce 2017 mu Masarykova univerzita v Brně udělila Stříbrnou medaili u příležitosti 17. listopadu.