ZAVŘÍT MENU

Kendeho vila

Vila v Otakarově ulici č. 9, kterou si nechal postavit Viktor Konrad (1881—1944) stavitelem Arnoštem Musilem (1853—1932) patrně podle jeho vlastního projektu v 1920—1921.

V. Konrad byl v době výstavby majitelem a ředitelem podniku Erste südböhmische Autogenwerke v Poříčí. Patrně již v roce 1924 se novými vlastníky vily stala rodina Kendeova. S tímto obdobím historie vily souvisí přístavba pokoje k východnímu průčelí v letech 1927—1928. V čele rodiny stál Josef Kende (1882—1944), který byl ředitelem a spolumajitelem firmy Filip Kohn & syn, jihočeská továrna na čištění peří. V letech 1931—1936 zasedal v městském zastupitelstvu za Deutsche Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft. Se svou manželkou Helene Kendeovou (1888—1944) měl tři syny, Rudolfa, Ottu (1912—1945) a Ericha (1920—1945). 

S vyhlášením protektorátu byla vila jako židovský majetek zabavena a stala se prvním sídlem budějovické pobočky německé bezpečnostní služby (Sicherheitsdienst). Z této doby pochází také úpravy v suterénu objektu (opatření oken suterénu mřížemi a zřízení dvou vězeňských cel) a novostavba objektu trojgaráže v severovýchodní části pozemku. Po druhé světové válce byla vila částečně navrácena R. Kendemu, jedinému z rodiny, který přežil holokaust. Ten následně vilu v roce 1951 prodal lékaři Jaroslavu Vašátkovi (1908—1982), od jehož vnučky ji koupilo v roce 2023 Statutární město České Budějovice.

Architektura vily je v základním pojetí poplatná architektonické moderně doby před první světovou válkou. Zároveň se zde spojují na jedné straně prvky, čerpající ještě z eklektické architektury počátku 20. století (kuželkové balustrády) a na druhé straně dekorativní prvky, které souzní spíše s architekturou pozdní vídeňské moderny či soudobým proudem art deco.
Hlavní interiéry vily prozrazují poučeného architekta. Ve schodišťové hale s chodbou zaujme krb, okenní výklenek s vestavěnými prosklenými skříněmi a bohatě vyřezávané táflování. Centrálním prostorem vily je salón, který vyniká bohatou štukovou výzdobou stropu a alegorickými výjevy v navazujících vlysech s iniciálami původního stavebníka vily a jeho nastávající manželky Henriette Tambosi (* 1898). Bohatá dekorativní štuková výzdoba stropu se nachází rovněž v sousední ložnici. 
V zahradě vily jsou dosud patrné výrazné pozůstatky původních úprav v podobě schodů, podstavců a váz.

Ve vile jsou pořádány komentované prohlídky a příležitostně kulturní a vzdělávací akce. V roce 2026 byla zahájena celková obnova vily. Objekt byl 2023 prohlášen nemovitou kulturní památkou.

AUTOR:
Mgr. Milan Šilhan

LITERATURA:
  •      CIGLBAUER, Jan. Průvodce po židovských Budějovicích. Praha: Post Bellum, 2024. ISBN 978-80-8865-606-7.

    [s. 9—10.]