Národopisné sdružení

Kořeny organizace sahají do roku 1925, kdy vzniklo Volné sdružení folkloristických pracovníků. Jeho iniciátory byli učitelka a sběratelka krojů Marie Špengrová (1884—1947) a národopisný nadšenec Ondřej Junek (1902—1976). Zaměřovali se především na prezentaci, rekonstrukci a oživování lidových krojů, zejm. kroje doudlebského, ale také na lidové zvyky, řemesla a folklorní sběry. K významným akcím té doby patřil svatební obřad O. Junka a Marie Novákové s průvodem 117 krojovaných svatebčanů z jižních Čech v rámci oslav milénia svatého Václava v Praze v září 1929. Během německé okupace vznikla myšlenka na transformaci volného sdružení v řádnou organizaci, která měla propagovat lidové tradice. V roce 1944 proběhla vlastenecky laděná národopisná slavnost u kapličky v Rožnově, která byla projevem tichého protinacistického odporu a národního uvědomění.

Po druhé světové válce sdružení obnovilo a rozšířilo svou činnost pod názvem Jihočeské národopisné sdružení. Členové pořádali výstavy lidových krojů, předváděli lidová řemesla a vystupovali na slavnostech a přehlídkách. Významnou akcí byl například národopisný den v Besedě českobudějovické v roce 1947, kde byla mj. představena tzv. stará fáze doudlebského kroje. Její rekonstrukci věnovala M. Špengrová své celoživotní úsilí.

V roce 1956 se sdružení změnilo na Národopisný kroužek při Krajském vlastivědném muzeu v Českých Budějovicích. V roce 1960 začaly vycházet sborníčky prací členů, které zachytily mnoho mizejících lidových zvyků i vzpomínek pamětníků. Mnohé z nich jsou dnes odborníky oceňovány jako zdroj cenných, jinde už nedostupných informací. Do roku 2026 jich vyšlo celkem šedesát. Činnost členů představila v roce 1975 výstava v Jihočeském muzeu ke 30. výročí založení organizace. Byly zde vystaveny například rekonstrukce krojových součástí nebo zvykoslovné předměty a konaly se ukázky lidových řemesel a technik. Mezi 1977—1978 byla předsedkyní kroužku například Z. Soukupová, která s ním už dříve jako muzejní etnografka spolupracovala, mj. i při akviziční činnosti pro muzeum.

V roce 1996 byl kroužek přejmenován na Národopisné sdružení při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Z muzejních pracovníků se sdružení metodicky věnoval např. etnograf František Krejča (* 1954), v čele sdružení stála i lidová tvůrkyně Ludmila Dominová (* 1948). V roce 2025 uspořádalo sdružení spolu s Jihočeským muzeem a etnografem Janem Šimánkem (* 1981) výstavu 100 let českobudějovického národopisu, na které připomnělo svou historii a činnost.