Vlk Miloslav

V roce 1952 dokončil Jirsíkovo gymnázium v Českých Budějovicích, krátce pracoval jako dělník a po absolvování vojenské základní služby se 1955 zapsal ke studiu historie a archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 1960 promoval a posléze získal i titul doktora filozofie. V letech 1960—1964 pracoval jako archivář v Třeboni, Jindřichově Hradci a zejm. v Českých Budějovicích, v této době publikoval rovněž řadu odborných článků. V letech 1964—1968 studoval na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě ​v Praze se sídlem v Litoměřicích a 23. 6. 1968 byl v Českých Budějovicích vysvěcen na kněze. Zprvu zastával funkci sekretáře českobudějovického biskupa J. Hloucha a od 1. 6. 1971 působil jako duchovní správce v Lažišti, Záblatí a ve Starém Rožmitále (1972—1978). Od 1. 10. 1978, kdy mu byl odňat státní souhlas k veřejnému výkonu kněžské služby, vykonával v Praze několik civilních zaměstnání. Od 1. 1. 1989 působil v několika farnostech na Klatovsku (v Žihobcích, Bukovníku, Čachrově, Javorné, Železné Rudě, Běšinách a Strážově na Šumavě). Papež Jan Pavel II. (1920—2005) jej 14. 2. 1990 jmenoval českobudějovickým biskupem, konsekrován (pražským pomocným biskupem A. Liškou) a zároveň intronizován byl 31. 3. 1990 v českobudějovickém katedrálním kostele svatého Mikuláše. Již 27. 3. 1991 byl papežem jmenován pražským arcibiskupem a primasem českým a 26. 11. 1994 kardinálem – knězem a titulářem římské baziliky Santa Croce in Gerusalemme. V biskupském i arcibiskupském úřadě věnoval pozornost obnově církevní správy a školství, mj. v Českých Budějovicích založil farnost sv. Vojtěcha a Biskupské gymnasium Jana Nepomuka Neumanna. V letech 1991—1992 byl předsedou Československé biskupské konference, od 1993 do 2000 předsedou České biskupské konference a 1993—2001 působil jako předseda Rady evropských biskupských konferencí. Od 1994 se stal členem Papežské rady pro sdělovací prostředky a Kongregace pro východní církve.

Roku 2007 podal rezignaci na svůj úřad z důvodu dosažení kanonického věku, na žádost Benedikta XVI. (*1927) setrval ve funkci do 2009. 18. 3. 2017 podlehl těžké nemoci na faře v pražském Karlíně, 25. 3. 2017 byl pohřben v Nové arcibiskupské kapli v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Byl nositelem mnoha čestných doktorátů a vyznamenání, mj. mu 1999 bylo uděleno vysoké vyznamenání Spolkové republiky Německo Velký kříž za zásluhy a 2002 Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.