Pavel Jakub

Středoškolské vzdělání získal na Jirsíkově gymnáziu v Českých Budějovicích (1922). Vysokoškolské studium historie a dějin umění absolvoval na Univerzitě Karlově v Praze a na Faculté des Lettres v Remeši. Zajímal se především o umění a kulturu za vlády Lucemburků. Po přechodném působení na středních školách v Českém Brodě a Praze byl v době okupace zaměstnán ve Státním fotoměřickém ústavu a následně se stal dlouholetým pracovníkem ústředních památkových institucí (Státní památková správa, Státní ústav památkové péče a ochrany přírody), kde se mj. soustavně odborně věnoval historii památkové péče v českých zemích. V 1964 se stal spoluautorem a signatářem Benátské charty, mezinárodně respektovaného dokumentu, který vymezoval pole působnosti moderní památkové péče. Působil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Zájem o České Budějovice projevil sepsáním velké uměleckohistorické monografie České Budějovice k 700. výročí založení města (1965), která byla v upravené podobě vydána i o čtrnáct let později; spoluautorkou 2. vydání byla Eva Šamánková (1923—1996).