Český hydrometeorologický ústav (pobočka České Budějovice)

Ústřední ČHMÚ byl zřízen 1. 1. 1954 v Praze jako pokračovatel obdobných institucí ve Vídni či v Budapešti, jejichž historie sahá do 19. století, a prvorepublikového Československého státního ústavu meteorologického. K ústřednímu ústavu byla 1967 přičleněna i ochrana čistoty ovzduší a v roce 1969 vznikl Český a Slovenský hydrometeorologický ústav se sídlem v Praze a v Bratislavě. Od 1996 začal pracovat meteorologický radar v lokalitě Skalky na Moravě a od 2000 i radar na vrcholu Praha v Brdech. Česká republika je jedním ze zakládajících členů Světové meteorologické organizace a ČHMÚ spolupracuje s mnoha českými i zahraničními institucemi. 

Dějiny profesionálního meteorologického pozorování v Českých Budějovicích začínají kolem roku 1880 měřeními profesora německé reálky F. Weydeho v tehdejší Gymnaziální (Skuherského) ulici č. 21. Od té doby se zlepšovala kvalita přístrojů, několikrát se změnil pozorovatel i poloha stanice a byl zaznamenán dosud nepřekonaný český a československý rekord, nejnižší teplota -42,2 °C, naměřená dne 11. 2. 1929 v Litvínovicích Jar. Maňákem. Dne 28. 6. 2026 byl v Rožnově naměřen českobudějovický rekord mezi maximálními teplotami 38,3 °C.

Jako reakce na velkou povodeň v létě roku 1954 vznikala od 60. let 20. století v tehdejších krajských městech hydrologická střediska, ze kterých se později vyvinuly dnešní regionální pobočky. V Českých Budějovicích tuto roli původně plnila Krajská předpovědní vodohospodářská informační služebna. Zpočátku sídlila v objektu Vodohospodářské obnovy a rozvoje pod Dlouhým mostem, následně v Provozním areálu Povodí Vltavy na Litvínovické ulici č. 5, poté na Senovážném náměstí a od roku 1994 v ulici Antala Staška v Rožnově. K původnímu oddělení hydrologie přibylo oddělení meteorologie a klimatologie, spravující měřicí síť a naměřená data, a také regionální předpovědní pracoviště, které denně hlásí předpověď počasí do Českého rozhlasu, případně dalším médiím, a vydává předpovědi a výstrahy jak pro veřejnost, tak pro speciální zákazníky. Územní působnost českobudějovické pobočky je definována povodím Vltavy po hráz vodního díla Orlík.

Jednou z nejdůležitějších rolí ČHMÚ je jeho zapojení do systému krizového řízení státu, což se týká zejména předpovědních pracovišť. Systém integrované výstražné služby začal fungovat ve druhé polovině 90. let 20. století ve spolupráci s Armádou České republiky a Hasičským záchranným sborem. Předpovědní pracoviště jsou zapojena jak během každodenních konzultací mezi jednotlivými pobočkami a centrem, tak i při vydávání konkrétních výstražných nebo informačních zpráv. V krizových situacích pak poskytují mimořádné informace orgánům státní správy a samosprávy, médiím i veřejnosti, zapojují se i do cvičení orgánů krizového řízení, jako jsou povodně nebo jaderné havárie.