Ptačí oblast Českobudějovické rybníky

Ptačí oblasti mají za úkol zabezpečit ochranu těch druhů ptáků, které jsou z evropského pohledu nejcennější a nejvíce ohrožené. Ptačí oblasti nejsou rezervacemi s přísnou ochranou, jsou to spíše území, kde se díky tradičnímu a citlivému hospodaření zachovaly podmínky pro výskyt konkrétních druhů ptáků. Zachování takového způsobu hospodaření a využívání krajiny je důležitým nástrojem jejich udržitelnosti.

Ptačí oblast Českobudějovické rybníky zahrnuje i přírodní památku Velký Karasín, přírodní památku Rybník Motovidlo, přírodní památku Hlubocké hráze, přírodní rezervaci Mokřiny u Vomáčků a přírodní rezervaci Vrbenské rybníky, která leží na okraji městské zástavby Českých Budějovic. V těchto lokalitách platí přísnější podmínky ochrany přírody.

Území ptačí oblasti Českobudějovické rybníky leží v nadmořské výšce 390–400 m n. m. a nachází se zde přibližně 50 rybníků různé velikosti, od drobných rybníčků po čtyřsethektarový Bezdrev, jeden z největších rybníků v České republice. Rybníky jsou obklopeny převážně zemědělskou půdou či porosty křovin. Lesní pozemky pokrývají jen poměrně nevýznamné plochy, cenná je ale např. podmáčená olšina u rybníka Černiš. V minulosti tvořily podstatnou část zdejší krajiny rozsáhlejší komplexy pravidelně zaplavovaných vlhkých luk s mnoha trvalými mokřinami nazývané na Českobudějovicku a Třeboňsku blata. Asi nejznámější jsou tzv. Zbudovská blata v nivě Bezdrevského (Soudného) potoka, která se rozkládala na ploše několika stovek hektarů v centrální části dnešní ptačí oblasti, v 50.—80. letech 20. století však byla téměř kompletně nešetrně odvodněna.

Ptačí oblast Českobudějovické rybníky patří k nejvýznamnějším lokalitám výskytu vodních a mokřadních ptáků v České republice. Předmětem ochrany jsou hnízdící populace kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax), rybáka obecného (Sterna hirundo), slavíka modráčka (Luscinia svecica), hnízdící a protahující populace husy velké (Anser anser) a kopřivky obecné (Mareca strepera) včetně jejich biotopů. Cílem ochrany je zachování a obnova ekosystémů významných pro tyto druhy ptáků v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro další populace.

Kromě těchto tzv. kritériových druhů je ptačí oblast významná i pro další vzácné druhy především vodních ptáků, a to nejen jako hnízdiště, ale i jako pohnízdní shromaždiště, tahová zastávka či zimoviště. Pro některé vzácné druhy je oblast v současné době jediným hnízdištěm či jedním z mála hnízdišť v rámci celé České republiky. Takovými druhy jsou například kolpík bílý (Platalea leucorodia), volavka stříbřitá (Egretta garzetta) či kormorán malý (Phalacrocorax pygmaeus). Oblast je také jedním z center hnízdního výskytu racka chechtavého (Larus ridibundus) v naší zemi. V okolí rybníků se pravidelně zdržuje a vzácně hnízdí orel mořský (Haliaëtus albicillla). Na vlhkých loukách či obnažených dnech rybníků hnízdí dnes již vzácně několik druhů bahňáků jakými jsou břehouš černoocasý (Limosa limosa) či vodouš rudonohý (Tringa totanus), nepravidelně tenkozobec opačný (Recurvirostra avossetta) a pisila čáponohá (Himantopus himantopus). 

V období letních pohnízdních shromaždišť či při jarním a podzimním průtahu jsou pro ptáky významné především rozlehlejší rybníky, kde nachází dostatek potravy a klidu. Známá jsou zde početná hejna hus velkých (Anser anser) či běločelých (Anser albifrons) a různých druhů kachen, např. kopřivka obecná (Mareca strepera), čírka obecná (Anas crecca), lžičák pestrý (Anas clypeata), polák chocholačka (Aythya fuligula) a polák velký (Aythya ferina). Dna vypuštěných rybníků využívají k hledání potravy zejména četné druhy bahňáků nebo hejna volavek bílých (Egretta alba).

Pro zachování či zlepšení diverzity vodních ptáků a vhodného prostředí pro jejich výskyt je nutné především pečovat o pestrost rybničních břehů s litorálními porosty a hnízdních ostrůvků coby vhodných hnízdišť a přizpůsobit hospodaření na rybnících potravním požadavkům jednotlivých druhů, tzn. hospodařit tak, aby v rybnících bylo dostatek potravy jak pro chované ryby, tak pro ostatní složky vodních ekosystémů včetně ptáků. V období letního a podzimního shromažďování hus je nutné zajistit dostatek klidu, a to na rybničních shromaždištích i na pastvištích (potravních biotopech), kterými jsou v té době především obilná strniště a podmítnutá pole.